Antonín
Handl

Nové technologie a riziko technofilie, hybridní válka jako analyticky sporný koncept, válka na Ukrajině, proměna mediálního světa nebo odklon od velkých teorií mezinárodních vztahů. Analytik Vojtěch Bahenský v rozsáhlém rozhovoru přibližuje celou řadu témat, která se pojí se současnými konflikty a budováním odolné společnosti.

Rozhovor s psychologem a odborníkem na vývoj jazyka u dětí Filipem Smolíkem o měření v psychologii, prvcích kvalitního psychometrického testu a nárocích, které je třeba klást nejen na jednotlivé metody, ale na vědy o společnosti a společnost samotnou.

Výzkumníci Klimatýmu Asociace pro mezinárodní otázky Romana Jungwirth Březovská a Ondřej Kolínský nedávno vypracovali pro Ministerstvo životního prostředí rozsáhlou studii Bezpečnost a udržitelnost ČR: Hrozby, výzvy, dilemata. V následujícím rozhovoru poskytují vhled do problémů spojených s udržitelností, klimatickou diplomacií, rozvojovou či bezpečnostní politikou.

Myslím, že dopředu se moc nedá „zvolit si“ živit se uměním, postupně se to tak stává a to puzení k tvorbě, bez kterého by to nešlo, mám naštěstí pořád.

Tématem tohoto čísla revue Academix je „tvořivost přírody“. Myslíte, že v případě přírodních ekosystémů lze mluvit o „tvořivosti“ ve smyslu, jaký jsme si v našem postosvícenském prostoru osvojili, nebo jeho současné pojetí odpovídá pouze tzv. racionálnímu člověku, z jehož racia tento pojem údajně vzešel?

Rozhovor s matematikem a odborníkem na umělou inteligenci Romanem Nerudou o mezích strojového učení, pokročilých modelech a budoucnosti inteligentních algoritmů.

Odpověď Adamu Růžičkovi

Příspěvek Adama Růžičky vnímám jako problematický z podobných důvodů, jako jím propagovanou knihu Jacoba Mchangamy Svoboda projevu. Od Sokrata po sociální sítě. Oba autoři přednáší dobře známé liberální argumenty pro co nejširší svobodu projevu odvozenou od pojetí veřejnosti jako volného „trhu s idejemi“, který bude nejlépe vzkvétat, nebude-li téměř vůbec regulován. Domnívám se, že takové chápání je zjednodušující a v některých ohledech alibistické. Akceptuje totiž, že „daň za svobodu“ v podobě důsledků projevů, které narušují lidskou důstojnost, budou platit především ti nejzranitelnější. Kromě toho se domnívám, že takový přístup může paradoxně ochudit společenskou debatu o jeden z jejích podstatných rozměrů.

S politologem Ondřejem Slačálkem o rozporech vývoje vztahu ke svobodě slova v postkomunistických zemích.