Když se řekne tisk, pravděpodobně si představíte inkoustem pokrytý papír. Bílý kus materiálu o formátu A4, na kterém se během chvíle vynoří řádky slov. Zdánlivě jednoduché, že? Tisk však má za sebou delší historii a příběh. Už před osmnácti stoletími se lidé snažili přenášet své myšlenky pomocí tisku vzorů na textilie, jak nám dokazují nejstarší dochované exempláře. Posledních šest století jsme usilovali o posunutí našich možností o kus dál: zviditelnit něco nehmotného, zhmotnit konkrétní myšlenky, které existují jen v naší hlavě, a přenést je pomocí písmen a symbolů na papír. Bylo to pořád to samé, od Gutenberga po dnešní noviny. Ale co když tisk ještě není zdaleka na konci své cesty? Co když jde o mnohem víc než jen o přenos myšlenek v podobě slov na papír?
My už to dnes tušíme. Doba, kdy jsme tiskli pouze na papír, je dávno pryč. Dnes umíme tisknout ve třech dimenzích – takzvaný 3D tisk, který posouvá naše možnosti zas o kus dál. Již dokážeme tisknout různé prototypy předmětů, jako jsou náhradní plastové díly, dekorace, hračky, ale i komplexní předměty jako lékařské pomůcky, protézy, a dokonce i lidské orgány a domy. Už nejde jen o to, aby myšlenky ožívaly čtenáři před očima při studování textu na hustě popsaných stránkách. Nyní můžeme naše nápady přetvářet v trojrozměrné objekty, které lze uchopit a používat. Ale ani tím naše možnosti nekončí.
Představte si, že tisk dokáže jít ještě dál. Už nepracujeme jen s inkoustem na papíru v případě 2D tisku nebo s plasty a kovy v případě 3D tisku. Dokážeme docílit 4D tisku. K tomu si nevystačíme pouze s naším velkým makrosvětem, ale musíme se vydat do světa na úrovni mikroskopických struktur. Pod úroveň, kterou dokážeme pozorovat lidským okem. Vítejte v nanorobotické budoucnosti. Drobní nanorobotičtí inženýři mohou totiž kromě tří prostorových rozměrů zužitkovat i čtvrtou dimenzi tisku. Měnit se v průběhu času. Mohou dostat specifické vlastnosti a tím i možnost plnit účel, který do nich bude vtisknut. Účel, který tak často hledáme u živých organismů.
Zatím nanoroboti dokážou plnit jen poměrně jednoduché úkoly, ale jejich potenciál je ohromný. Jen si představte. Co kdyby mohli opravit poškozenou DNA v lidském organismu? Co kdyby se dokázali zaměřit na odstranění škodlivých buněk způsobujících rakovinu? Co kdyby byli schopni vyčistit vodu od chemického znečištění? Toto vše by mohlo být brzy možné a na úrovni, kterou lidské oko nikdy samo neuvidí.
Když tiskneme text na papír, vytváříme otisk našich myšlenek. Když tiskneme nanoroboty, jedná se v podstatě o totéž – otisk našich představ do hmotné reality. Tisk se tak stává něčím mnohem větším – nástrojem, který nejen že zaznamenává naše myšlenky, ale přivádí je k životu. Dává jim tvar, smysl, a dokonce i schopnost měnit se a adaptovat.