Jitka
Čejková

Ústav chemického inženýrství VŠCHT
→

Jitka Čejková se věnuje vědní oblasti umělého života v Laboratoři chemické robotiky na Ústavu chemického inženýrství Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Působila na univerzitě v Trentu v Laboratoři umělé biologie nebo na Tokijské univerzitě ve skupině Takashiho Ikegamiho. V roce 2020 vydala knihu Robot 100: Sto rozumů, obsahující Čapkovu hru R.U.R. a myšlenky 100 osobností, nejen vědců, ale i spisovatelů, novinářů, sportovců či umělců, kteří se zamýšlejí nad tím, jak tato hra otvírá některou ze stále nezodpovězených otázek jeho oboru.

O chemických zahrádkách

Esej
3.
Kreativita přírody
2022

Nedávno dokonce vznikl nový obor „chemobrionika“, který se zabývá problematikou chemických zahrádek a jim podobných struktur z pohledu povrchové chemie, dynamiky tekutin a materiálových věd. Je proces tvorby chemických zahrádek podobný formování biologických struktur? Souvisí se vznikem života?

Výlet do historie replikujících se strojů a robotů
Recenzní esej
1.
Konspirace
2022

Tim Taylor and Alan Dorin, Rise of the Self-Replicators: Early Visions of Machines, AI and Robots That Can Reproduce and Evolve. Springer International Publishing, 2020, 121 s.

Představte si továrnu, kde se vyrábějí roboti. Kde roboti konstruují další roboty a ti se potom taky podílí na produkci dalších generací. Takové scény známe z filmu Já, robot, v němž se firma U. S. Robotics zaměřuje na výrobu humanoidních robotů, nebo společnost R.U.R. – Rossumovi univerzální roboti ve stejnojmenné divadelní hře. Tyto příklady jsou však pouze plody fantazie Isaaca Asimova a Karla Čapka, takovéto továrny v reálném světě zatím ještě nikde neexistují a objevují se dosud pouze ve vědecko-fantastické literatuře. Jaká je ale historie a současný stav samoreprodukujících se strojů z vědeckého a technologického hlediska?

číst článek →