V červenci roku 2021 měl na festivalu v Cannes světovou premiéru americký film After Yang jihokorejského režiséra Koganady. Příběh podle povídky Alexandra Weinsteina začíná úmrtím, respektive poruchou androida, který pomáhal vychovávat malou dceru britsko-korejského páru. Rodina si postupně uvědomuje, jak velkou ztrátu pro ně znamená odchod „člena rodiny“, jeho vzpomínky (které lze vyvolávat z úložiště), že se z jejich života ztratilo něco mezi bytostí a projekčním plátnem, které náhle osud smotal a odnesl někam do skladiště.
Na rozdíl od řady příběhů, které se věnují androidům a otázce, čím se vůbec liší od lidí, je tento film specifický absencí samotného robota jako aktéra. Film lze interpretovat tak, že vlastně nesejde na tom, jak moc byl android „lidský“, podstatné je, co si do něj vkládalo jeho bezprostřední okolí, jaké funkce nebo dysfunkce v lidských vztazích jim měl kompenzovat; být jim sourozencem, pečovatelem, přítelem, důvěrníkem.
Jelikož se v tomto čísle Academixu věnujeme životu s roboty, autorky a autoři se nesoustředí jen na technologickou stránku robotů, ale do značné míry na to, jak k nim budeme přistupovat, co od nich budeme očekávat, co si do nich můžeme a máme projektovat. Přečtete si mimo jiné o robotech sexuálních, pečovatelských nebo zdravotnických.
Obecnější úvod do současných trendů v umělé inteligenci a robotice poskytl profesor Vladimír Mařík v rozhovoru s Michalem Trčkou. David Černý v čísle otevírá sporné téma sexuálních robotů. Zasazuje je do širšího kontextu vnímání lidské sexuality a způsobů, jak se stanovují hranice mezi pouhou sexuální preferencí a parafilií. Soustředí se na možné terapeutické užití takových robotů, ale také na rizika nebo přinejmenším pochybnosti, které v této situaci vyvstávají. Právě na tuto linii Černého textu navazuje sexuoložka Rachel Zelinka Sajdlová. Tento blok doplňuje shrnutí výzkumu, který David Černý se svými kolegy vedl před několika lety ve snaze mapovat společenské postoje vůči sexuálním robotům.
Následující texty čísla se zaměřují na další funkcionality pokročilých robotů. Juraj Hvorecký a Olga Štěpánková komentují možnosti využití robotů ve zdravotnictví a pečovatelství. Současné trendy v počítačovém vnímání přibližuje Václav Hlaváč, 4D tisk, to jest tisk se zapojením nanobotů, pak Ondřej Havelka. Autorem druhé zprávy z výzkumu je Michal Petrů, který se věnuje projektu autonomního samořiditelného vozidla Technické univerzity v Liberci ANTeTUL. Robin Kopecký pro Academix shrnul rozsáhlý text, který vypracoval s kolegyněmi a kolegy na téma postojů lidí k rozhodování robotů v morálně sporných situacích.
Anna Nová představuje tvorbu s pletacími stroji, které se věnuje Zuzana Smrkovská. Jana Čížkovská přispěla textem o narativech týkajících se robotů v současném českém i zahraničním filmu. Prozaický úryvek tentokrát poskytl Marek Technik: jedná se o ukázku z románu, na kterém autor oceňované prózy Varování v současnosti pracuje.
V závěru čísla publikujeme ukázky z kapitoly Miroslava Svítka a Ladislava Žáka pro chystanou knihu Robofilozofie a z knihy Průmysl 4.0. Základ ekonomické transformace ČR kolektivu autorů pod vedením Vladimíra Maříka.
Přejeme bohaté čtenářské zážitky!