Poté co skončil plánovaný rozhovor s Terezou Stöckelovou, kterým netradičně otevíráme toto číslo, pokračoval nestrukturovanou debatou, během níž jsem si vzpomněl na jeden text ze studijních let. Je to první kapitola z knihy Gillese Deleuze a Félixe Guattariho Tisíc plošin, konkrétně její úvodní pasáž pojednávající o rhizomu. Rhizom, to je oddenek, podzemní stonek, který většina veřejnosti dobře zná třeba v podobě kořene zázvoru. Tito autoři však nejsou specialisty na kořenové systémy rostlin, ale francouzští filozofové, kteří se, domnívám se že k jejich škodě, místy poněkud komplikovaným způsobem snaží sdělit, že specifická podoba oddenku by nás mohla v lecčem inspirovat.
Podle nich totiž potřebujeme notnou dávku inspirace k přehodnocení kořenů celého západního myšlení, které je postaveno na využití stromové struktury. Archetyp stromu totiž v jejich očích ovládl západní realitu a myšlení a není to vůbec ku prospěchu. Například si představme strom vědy, jehož větve tvoří jednotlivé vědní disciplíny, jejich větve pak další subdisciplíny, a z nich vyrůstají větvičky subsubdisciplín všech možných vědních specializací. Zkrátka a dobře je to hierarchický systém. Tímto způsobem členíme nejen vědu, ale celou společnost, tímto způsobem členíme celý svět, když ho strukturujeme v našich myslích.
Oproti symbolickému pojetí stromu má rhizom mnoho podob, nejde ho jen tak snadno strukturálně uchopit. Na tenké oddenky se totiž napojují nejen ty tenčí, ale klidně i široké, větví se přitom všemi směry, rhizom totiž nemá žádné centrum v podobě kmene, jednoznačně nezačíná ani nekončí, je otevřenou strukturou. Rhizom je podle obou autorů samotná struktura přírody, života a mohla by to jednou být i struktura společnosti. Jak by vypadala společenská proměna směrem k takové decentralizaci? Pokud budete chvíli pátrat v částečně rhizomatickém prostředí on-line sítí, poměrně rychle zjistíte, že takový typ struktury už je inspirací třeba pro decentralizovanou digitální ekonomiku.
Ale v prvé řadě je jejich filozoficko-botanická úvaha inspirací pro změnu myšlení směrem k větší otevřenosti, třeba k zahození starých kategorií dělících svět podle logiky protikladů. jako jsou černá a bílá, den a noc, muž a žena.
Jen jedna malá odbočka a ukázka, jak se tento svět protikladů dosud propisuje například do biologické kategorizace. Podle nedávné studie What’s in a name? Taxonomic and gender biases in the etymology of new species names (Co to je jméno? Taxonomické a genderové zkreslení v etymologii nových druhových jmen) vědecká jména téměř 3000 nedávno identifikovaných parazitů většinou nese mužské jméno. Ne proto, že by se tato jména používala s cílem pošpinit muže a zvěcnila genderové předsudky o jejich mužské povaze, ale naopak muži možná leckdy parazitují na úspěších celých výzkumných týmů a čest pojmenovat po sobě parazita si nechávají pouze pro sebe, případně po blízkém příteli. Z 596 druhů parazitů, které ctí významného vědce, pouze 18 % nese jméno výzkumnic.
Celý tento letní speciál na téma kreativita přírody se dá číst jako podnět ze světa přírody pro rozvoj lidské imaginace. Přinejmenším se nám snad podaří při čtení alespoň na chvíli překonat naučenou představu o lidské jedinečnosti a nechat svou představivost unášet překvapivými poznatky z více než jen lidského světa.
Výzkumníci například zjistili, že houby používají elektrické signály ke komunikaci a zpracování informací prostřednictvím drobných pojivových vláken zvaných mycelium. Profesor Andrew Adamatzky se ve výzkumu Language of fungi derived from their electrical spiking activity (Jazyk hub odvozený od jejich elektrické aktivity) pomocí matematické analýzy věnoval elektrickým signálům, které si houby podle všeho posílají. Zjistil, že se tyto signály často shlukují do sledů aktivit, které se podobají slovníkům připomínajícím lidskou řeč o délce až 50 slov. Možná ve skutečnosti neříkají nic, ale podle něj se nezdá, že by se jednalo o pouhou náhodu.
A pokud ani takováto překvapivá zjištění nestimulují vaši fantazii, možná potřebujete nějaký doping na podporu kreativity. Výzkumníci zjistili, že pomáhá přerušení spánku po několika minutách, kdy dosáhnete stavu, který se vyznačuje živými sny. Aneb dost bylo snění a vzhůru ke čtení letního speciálu.