VítBartoš
Katedra filosofie TUL
→
Vít Bartoš působí na Katedře filozofie Technické univerzity v Liberci. Věnuje se filozofickým problémům moderních přírodních věd, filozofii přírody a kognitivní filozofii.
Vzpomínka na Zemi jako filozofická simulace
Esej otevírá diskusi nad sci-fi trilogií Vzpomínka na Zemi. Jak by mohla vypadat interakce mezi námi Pozemšťany a jinou vesmírnou civilizací? Jednalo by se spíše o soupeření, nebo spolupráci? Oproti klasickému konfliktu různých světů, ke kterým se kloní i autor Liou Cch’-sin, se však Vít Bartoš zamýšlí nad tím, zda bychom se na druhou stranu mohli přiklonit k osvícenským optimistům a přemýšlet nad tím, že odolávání entropii je dobrým důvodem pro spolupráci také ve vesmírném měřítku.
Od biologické inteligence k umělé inteligenci
Esej
6.
Globální
katastrofická rizika
2023
Umělá inteligence není inteligentní, protože je se světem spojena jen a pouze prostřednictvím člověka. Super-AI a její trvalý exponenciální růst vyžadují zdroje, které jsou nejspíš fyzikálně nemožné, anebo možné jen v omezené míře po určitý krátký čas. Esej Víta Bartoše o tom, proč jsou některé současné úvahy o superinteligenci a jejím nebezpečí přemrštěné, a jakým způsobem souvisí inteligence s biologickým životem v okolním světě.
Umělá inteligence není inteligentní, protože je se světem spojena jen a pouze prostřednictvím člověka. Super-AI a její trvalý exponenciální růst vyžadují zdroje, které jsou nejspíš fyzikálně nemožné, anebo možné jen v omezené míře po určitý krátký čas. Esej Víta Bartoše o tom, proč jsou některé současné úvahy o superinteligenci a jejím nebezpečí přemrštěné, a jakým způsobem souvisí inteligence s biologickým životem v okolním světě.
Tvořivost života
Diskusní esej
3.
Kreativita
přírody
2022
Autor v textu vychází z metafory biologa François Jacoba, který přirovnává biologickou evoluci k originálnímu kutilovi, který neustále kombinuje a zkouší nové struktury, jež pak nechá bezcílně otestovat externí realitou. Podle Víta Bartoše je to přirozený výběr, nebo obecněji evoluce, která je výrazem nejvyšší tvořivosti přírody a lidské nevědomé procesy ve skutečnosti fungují analogicky.
Autor v textu vychází z metafory biologa François Jacoba, který přirovnává biologickou evoluci k originálnímu kutilovi, který neustále kombinuje a zkouší nové struktury, jež pak nechá bezcílně otestovat externí realitou. Podle Víta Bartoše je to přirozený výběr, nebo obecněji evoluce, která je výrazem nejvyšší tvořivosti přírody a lidské nevědomé procesy ve skutečnosti fungují analogicky.